Jednou z největších katastrof, která kdy mohla obec postihnout, byl požár. Jeden z největších vypukl 8. května 1778 kolem poledne. Sám požár pravděpodobně vznikl v kovárně, která stála na jižním okraji obce, odkud se nekontrolovatelně rozšířil po celé obci. Shořelo 47 domů včetně stodol, uchráněny zůstaly jen tři domy u mostu u mlýna a tři domy na tehdejším horním konci obce. Shořela i obecní radnice a vyhořel kostel včetně věže. V roce 1792 kostel znovu vyhořel, tentokrát po zásahu kulového blesku. Další požár zachvátil obec v roce 1802, při něm shořelo 57 domů a 34 stodol. 30. srpna 1808 znovu ve Vojkovicích hořelo, naštěstí se podařilo požár rychle uhasit a shořelo „jen“ 15 domů a 7 stodol. Pár let na to (roku 1815) opět letní bouřka dala vzniknout kulovému blesku, který si vybral hned dva domy, které zapálil. Začalo hořet v domě č.p. 70 a blesk oknem vletěl i k sousedům. Shořelo 11 domů včetně stodol. 7.dubna 1828 opět hořelo. Požár vznikl večer na hrušovanské straně a pohltil opět celou obec. Nezůstal ušetřen jediný dům ani stodola, vyhořel i kostel. Celá obec musela být znovu vybudována, ale tentokrát obyvatelé už použili cihly z místní cihelny a hlavně na střechu už nedávali hořlavé došky či šindele, ale pálenou krytinu – křidlici. I to pomohlo k omezení požárů. Další požár způsobený bleskem se v obci rozhořel 26.července 1894. tentokrát to naštěstí neodnesly domy, ale snopy obilí.
Na konci 19.století se začaly nejen ve městech, ale i na vesnicích zakládat dobrovolné hasičské sbory. Bylo to nejen proto, že si lidé uvědomili potřeby hasičského sboru, ale umožnila to i vznikající technika hasičských stříkaček, které začaly být dostupné i pro obce. I Vojkovice měly od poloviny 19. století hasičskou stříkačku dokonce poháněnou párou, ale voda se do ní musela ručně nalévat, protože tato stříkačka ještě neměla pumpu na nasávání vody.
![Požár 1778](/sites/default/files/styles/large/public/images/2023/12/36-2-pozar-1778.jpg?itok=qV19liiV)
Po vzoru okolních obcí si Vojkovičtí v roce 1907 založili hasičský sbor. V červnu zakoupila obec požární stříkačku od dobrovolných hasičů v Židlochovicích za 1000 korun a začalo se s budováním hasičské zbrojnice hned vedle radnice v centru obce tak, aby byli hasiči co nejdříve u požáru. Po prvních zkouškách hasičské stříkačky se však ukázalo, že je nefunkční, tak bylo potřeba obstarat novou. Tu sehnali až v Praze. Jednalo se o sací tlakovou pumpu na ruční pohon, který obstarávalo 8 mužů. Neměla vlastní pohon, k požáru ji museli přitáhnout koně. Slavnostní předvedení umění hasičského sboru se konalo o rok později 14.června 1908, stříkačka byla posvěcena při mši páterem Hulou ze Židlochovic a vše skončilo lidovou veselicí. Hasiči si pořídili uniformy, které byly celé černé se zlatými knoflíky a červenými límci a manžetami rukávů. Na hlavě měli černou helmu se stříbrným okrajem a hřebenem a k tomu bílé rukavice. Velitel hasičů Alois Klein a jeho zástupci Johann Klimsch a František Ryšavý měli helmy zlatavé.
I po zřízení hasičského sboru však dále fungoval nejen ponocný, ale i hlásný, kteří oba měli za povinnost hlídat, zda v obci nevypuká požár. Hlásný v té době hlídal hlavně v době žní a jeho „pozorovatelna byla na kostelní věži.
V červenci roku 1928 bylo u zbrojnice zřízeno cvičiště pro hasiče a firma Zámečnictví Lang na objednávku postavila věž, která byla určena jednak jako požární hláska, na které se držely hlavně o žních noční hlídky, jednak jako cvičná věž k výuce hasičů a v neposlední řadě i k sušení hasičských hadic. Rovněž byla pořízena nová hasičská stříkačka. Tato už byla motorizovaná, k požáru přijela sama i s hasiči.
![Svatba manželů Lemonových](/sites/default/files/styles/large/public/images/2023/12/svatba-manzelu-lemonovych-na-hasicskem-voze.jpg?itok=j0MLtKt8)
Po druhé světové válce iniciuje Jiří Prokop vznik „nového“ hasičského sboru. Za pomoci dalších dobrovolníků jako byli Josef Spáčil, Albín Lemon, Filip Mezuláník nebo Vilém Vágner se jim podařilo obstarat motorovou stříkačku a z vozů, které v obci zanechala německá armáda, vybral pan Prokop Avii Pragu, kterou nadšenci opravili a ta začala sloužit k hasičským účelům pro dopravu mužstva i nářadí.
Hasičský sbor dobrovolných hasičů „dožíval“ do začátku 90.let minulého století, poslední součástí byl projekt pana Dušana Spáčila Soptík (později od roku 2007 Tazík), který se snažil obnovit aspoň výcvik malých hasičů.
Prázdnou hasičskou zbrojnici nakonec získalo místní Myslivecké sdružení, které si objekt opravilo a vybudovalo si tu zázemí.
Iva Tycová