Image
Původně se ve Vojkovicích vyučovalo v německé škole, která stála naproti kostela (stojí tu dodnes, ale dnes je zde restaurace).
Po vzniku První republiky vstoupil v platnost nový zákon o menšinových školách, čímž byla dána nejen možnost, ale v podstatě i povinnost zřídit ve Vojkovicích také českou školu. Iniciativy se ujal za Politickou okresní správu František Ryšavý, obchodník se dřevem z Vojkovic a učitel Antonín Šulc. Protože škola neměla žádné vlastní prostory, byla zabrána původní německá škola – tedy dům č.p. 43, který v té době sloužil jako školka. Zápis dětí do školy proběhl 16. září 1919 a vyučování bylo zahájeno 22. září. Školu navštěvovalo 28 žáků rozdělených do tří oddělení. Chybělo však jakékoli vybavení, včetně školních lavic a tabule. Dům byl tak malý, že se do bytu učitele vcházelo přímo ze třídy, a ještě k tomu bylo rozhodnuto od roku 1920 zde provozovat i mateřskou školku. Mateřskou školku si na starost vzala paní učitelová Šulcová, která děti měla u sebe v kuchyni.
V tomto roce byla ve Vojkovicích založena Národní jednota, jejímž hlavním cílem se stala výstavba nové české menšinové školy, která by odpovídala nárokům žáků i učitelů. Pro stavbu školy byl vybrán pozemek na okraji obce u kapličky směrem k vlakové zastávce. Jednání o odprodeji s majitelem Johanem Klimschem nevedla k žádnému výsledku, proto byl nakonec pozemek konfiskován a v roce 1924 byla zahájena výstavba nové budovy. Budova byla rozvržena na dvě části – jedna byla patrová a druhá přízemní. V přízemí patrové části se nacházela třída pro mateřskou školku a byt pro učitelku mateřské školy. V patře by byt správce školy. Přízemní budova sloužila jako učebna pro žáky národní školy, nechyběl kabinet a sociální zařízení pro děti. Slavnostní otevření školy se uskutečnilo 23.8.1925. Řídícím učitelem v té době byl Felix Hrdlička, který se o školu staral až do roku 1936, kdy byl přeložen do Znojma a ve Vojkovicích se objevil Robert Máca.
Pak přišel rok 1938 a s ním odstoupení Sudet Německé říši. K sudetám byly připojeny všechny obce s převahou německy mluvícího obyvatelstva. To se posuzovalo podle sčítání lidu z roku 1910. Od počátku října 1938 byly Sudety postupně zabírány německou armádou. Do Vojkovic dorazilo vojsko v neděli 9.října. Pro české školství to znamenalo absolutní konec. Už o den dříve byl upozorněn řídící učitel Máca na tuto skutečnost, a protože se angažoval v politice a odboji, odešel z Vojkovic do Holasic. Po třech měsících byl pak jmenován učitelem v Ivanovicích u Brna, kam se odstěhoval, a kde byl roku 1942 zatčen a pro účast v odboji 13.6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně popraven.
Česká škola byla uzavřena, nadále se vyučovalo jen v německé škole u kostela. Většina českých rodin Vojkovice opustila, směly zůstat jen ty rodiny, které měly ve Vojkovicích v roce 1910 domovské právo. Školní vyučování v české škole bylo obnoveno na konci května 1945. Felix Hrdlička, který se na čas do Vojkovic vrátil, podal v polovině května hlášení o stavu budovy – ani škola totiž neunikla při osvobozování zásahům granátů, ale naštěstí na rozdíl od 7 domů v ulici nevyhořela do základů. Granáty vybuchly v přízemí v kabinetě, v dílně a na záchodcích. Prostory byly provizorně opraveny a 28.května bylo zahájeno vyučování. K vyučování nebylo možné použít nepoškozenou budovu německé školy, protože ještě v srpnu 1945 byla obsazena Rudou armádou a ani tehdejšímu ONV Hustopeče se ji nepodařilo vyklidit. Podle plánů tu měla do budoucna vzniknout mateřská školka. Od 1.6.1945 byli pro školu jmenováni noví učitelé Zdeněk Koníček a Jarmil Hlaváček. Tento školní rok byl ukončen až 12. července.
Nový školní rok začal 1. září 1945 pro 35 chlapců a 19 děvčat rozdělených do dvou tříd, krom zmíněných učitelů Zdeňka Koníčka a Jarmila Hlaváčka přibyla ještě Marie Nitýsková na výuku domácích prací a Štěpánka Popelářová pro 8 chlapců a 9 děvčat z německých rodin, kteří neuměli česky. V dalších letech se stále škola potýkala s nedostatkem učebnic, ale i topiva. V roce 1947 se ve škole budoval vodovod. V tomto roce se také do školy dostaly děti volyňských Čechů, kteří se ve Vojkovicích usidlovali na opuštěných německých nemovitostech. Proto se také ve škole začalo kromě katolického náboženství vyučovat i pravoslavné. V roce 1948 vystřídal učitele Zdeňka Koníčka Bernard Baumgartner, který tu setrval jen rok. Od školního roku 1949 došlo ke školské reformě, děti byly rozděleny do tří tříd, nakoupeny nové učebnice a v průběhu dalších let se několikrát obměnil učitelský sbor. V roce 1951 už školu navštěvovalo 103 žáků v roce 1955 121. Od roku 1956 tu působil vedle ředitele školy Jarmila Hlaváčka, Václav Konvica, Marie Faistková a Marie Dohnalová.
Image
V šedesátých letech poklesl počet žáků na cca polovinu v roce 1963 jich bylo 53 v roce 1965 to byl nejnižší počet žáků od 2.sv.války 44, proto byly opět vytvořeny jen dvě dvojtřídky a pátou třídu děti navštěvovaly v Židlochovicích. V té době už tu působila i Věnceslava Žáková. V roce 1967 odešel do důchodu ředitel školy Jarmil Hlaváček a vystřídal ho Václav Konvica. Jeho prvním počinem byla instalace ústředního topení a začala příprava na výměnu oken, opravu střechy a sociálního zařízení, byl pořízen nový nábytek do tříd. V roce 1972 ho ve funkci vystřídala Marie Helmová. Za jejího působení došlo k další školské reformě, kdy byla zavedena osmiletá školní docházka, kde měl mít první stupeň jen 4 ročníky. Na konci sedmdesátých let se začalo přemýšlet o opravě školy a jejím rozšíření. V roce 1980 byly Vojkovice spojeny se Židlochovicemi, čímž se staly v podstatě městskou částí Židlochovic. Na jaře roku 1981 byla dokončena projektová dokumentace na opravu školy. Nová budova měla mít čtyři učebny, školní družinu a jídelnu. Proto byly o prázdninách třídy přesunuty do 1.poschodí budovy bývalého MNV na návsi (dnes obecního úřadu), kde už v přízemí fungovala Zvláštní škola. Školu tento rok navštěvovalo 72 dětí. V té době tu působily Věnceslava Žáková, Milena Janoušková a Vladimír Vrbka, kteří se zde prostřídali. V roce 1985 převzala ředitelování paní Žáková a nastoupily nové dvě učitelky Zdeňka Tesařová a Olga Dvořáková. Až do roku 1987 byla škola trojtřídní a vyučovalo se v prostorách bývalého MNV. V tomto roce došlo k částečnému sloučení školy se školou v Židlochovicích, ve Vojkovicích zůstali jen žáci 1.ročníku s paní učitelkou Žákovou. Ve třídě bylo 12 dětí. A školní rok 1988 byl posledním rokem samostatné vojkovické školy, která se posléze stala detašovaným pracovištěm ZŠ Židlochovice. Tento stav však netrval dlouho.
Po revoluci 1989 a osamostatnění obce požadovali noví představitelé obce odloučení školy od Židlochovic, což se se školním rokem 1990-91 také stalo. Škola byla opět dvojtřídní v čele s ředitelkou paní Žákovou, učitelkou Ivanou Jarabkovou a vychovatelkou školní družiny Libuší Hochmannovou. Školnicí byla Věra Navrátilová a ve školní jídelně se otáčela Anna Kresová. Znovu se započalo s výukou náboženství, která byla zrušena v roce 1974. Ačkoli budova prošla generální opravou a přístavbou, ještě v roce 1992 nebyly dokončeny všechny práce na budově a okolí. Tento rok přinesl i nové osnovy a po odchodu paní Žákové do důchodu i novou paní ředitelku Svatavu Hájkovou. Škola se opět stala trojtřídní a navštěvovalo ji 52 žáků. Opět se vyměnil učitelský sbor a v roce 1996 i ředitel školy – ředitelkou se stala Jindřiška Mrázková. V roce 2000 sem nastoupila jako učitelka nynější paní ředitelka Libuše Matyášová, která převzala v roce 2006 ředitelování. V roce 2013 dostala budova novou fasádu, okna a topení a učí se v ní dodnes.
Iva Tycová
Image
