Luteráni ve Vojkovicích
V polovině 16.století se na Moravě rozmohlo Luteránství.
Za založení kostela a také fary vděčí Vojkovice benediktinskému klášteru v Třebíči, kterému obec patřila až do roku 1502.
Poprvé je vojkovický kostel zmiňován roku 1350. Už v této době je kostel pravděpodobně kamenný, i když ještě zdaleka ne tak velký jako je dnes, a pravděpodobně ještě neměl ani typickou kostelní věž..
Ke kostelu přiléhala i fara, která je poprvé zmiňována v roce 1464 za Luteránů, stavba pocházela pravděpodobně z konce 15.století. Jednalo se o jednopatrovou kamennou stavbu s celkem 16 místnostmi. Budova byla zbořena v roce 1890.
Kostel sám byl vybudován v gotickém stylu. Dnes je rozdělen dvěma šestibokými sloupy na dvě nestejně velké lodi. Sloupy jsou umístěny mimo hlavní osy. Toto je způsobeno tím, že v lednu 1621 na počátku třicetileté války kostel vyhořel (tehdy byly Vojkovice vypáleny císařskými vojsky). A tak došlo k přemístění vchodu, který byl do té doby umístěn na severní straně. Na východní straně pak byl kostel rozšířen o kněžiště s římským kulatým obloukem a sakristii. Tehdy byla ke kostelu přistavěna i věž.
V průběhu věků kostel několikrát vyhořel. Dochovaly se o tom záznamy, jako třeba ten ze 7. září 1792, kdy se nad krajinou přehnala bouřka. Blesk trefil zlatou kouli na věži kostela, a věž začala hořet. Shořely držáky zvonů, a zvony spadly. Dva z nich se rozbily, jen třetí, ten největší zůstal neporušen. Zatímco se obyvatelé snažili věž uhasit, a možná by se jim to bývalo bylo i povedlo, vytvořila tatáž bouřka kulový blesk, který prorazil zeď kostela, sjel zlacené soše anděla strážného po levé noze a urazil mu malíček. Odtud přeskočil kulový blesk do kazatelny, kde zničil veškeré zlacení, a v kostele začalo rovněž hořet. Podle dochovaných zpráv hořel kostel od jedenácté hodiny večerní do sedmé hodiny ranní. Tehdy přišla kostelní věž definitivně o své dřevěné patro s ochozem, který sloužíval v době žní jako požární hláska, jejíž střecha tehdy byla pokryta šindelem. Od té doby je věž kostela jen 37 m vysoká a střecha má dnešní podobu.
Poslední velká úprava interiéru kostela pochází z 1.pol. 19.stol, neboť 7.dubna 1828 kostel opět zcela vyhořel. Příčinou tentokrát nebyla bouřka, ale požár v obci, kdy začalo hořet v jednom stavení na hrušovanské straně, a od něj chytila celá vesnice. Vyhořely prakticky všechny domy včetně stodol. Z 88 domů zůstalo uchráněno 12 domů v nejbližší blízkosti vody.
Po této katastrofě dostal kostel novou podobu. Byly vystavěny tři oltáře - hlavní oltář z roku 1831 tvoří obraz sv. Vavřince, patrona obce od malíře Gebharda a boční oltáře, které byly zasvěceny Janu Nepomuckému a sv. Barboře. V kostele se nachází rovněž svatý hrob.
Na věž byly postupně osazeny tři zvony – dva z roku 1828 a jeden z roku 1832. Všechny ale padly za oběť první světové válce, neboť musely být odevzdány jako válečný šrot. Ty dnešní z roku 2016 a 2017 nahradily zvony z období první republiky, s jedinou výjimkou – zvon sv. Gotharda z roku 1935, který byl zachráněn po válce ze hřbitova zvonů v Hamburku.
V roce 1907 se na kostelní věži objevily kostelní hodiny od brněnského hodináře Johanna Antela a kostel dostal novou novogotickou fasádu dokonce s gotickými okny ve štítu a na věži. Okna ale byla brzy opět zazděna.
Okolo kostela se od nepaměti rozkládá i místní hřbitov. I tento zaznamenal mnoho změn. Kostel stával na malém návrší, ale hřbitov byl o něco níže. Hlavně před kostelem, tam, co je dnes volné prostranství, býval dětský hřbitov. Jenže,protože byl tento hřbitov pod úrovní terénu, stávalo se, že když přišly déletrvající deště, ocitlo se celé prostranství před kostelem pod vodou, a věřící se museli do kostela buď brodit vodou, která prý dosahovala až do půli lýtek, nebo celý kostel obcházet. Proto se vojkovická obec rozhodla roku 1793, že dětský hřbitov zruší a prostranství se zvedne nad okolní terén. Celkem bylo přemístěno 21 hrobů. Rovněž ostatní hřbitov byl rozšířen o část farské zahrady a okolo hřbitova byla postavena nová zeď. Roku 1891 pak přibyla na hřbitov ještě hřbitovní kaple z červených cihel. Stavbu navrhl a postavil stavitel Coufal z Brna, který byl vojkovickým rodákem. Vpravo od nové kaple tehdy rostl starý jeřáb a v jeho stínu byla vyhloubena studna.
Iva Tycová
