… někdo si vzpomene na jméno restaurace a hotelu v Těšanech, někoho napadne jméno koně, který vyhrál Velkou pardubickou. Ale že je toto jméno spojeno se Státním statkem Židlochovice, to ví málokdo.
Kůň Korok byl plnokrevník, kterého spolu s jeho polobratrem Kámošem židlochovičtí doslova vyměnili za seno, slámu a 20 000 korun. V roce 1964 se potýkal hřebčín ve slovenských Motěšicích s existencionálními problémy. Neměli krmení, nebylo seno a k tomu zasáhl mladé koně prudký střevní katar. Kdo mohl, snažil se hřebčínu pomoct. Mezi dárci byl i židlochovický státní statek. Slovenští chovatelé se rozhodli část svých koní – plnokrevníků prodat. A tak Židlochovice získaly dva dvouleté koně – Koroka a Kámoše. Když je slavnostně do Židlochovic přivezli, zjistili, že získali dva nemocné, zanedbané a zaostalé koně. Navíc jeden z nich měl vrozenou vadu pravé přední nohy, kterou měl vytočenou do strany. Koně byli umístěni v hřebčíně v Šinkvickém dvoře u Těšan (který patřil Státnímu statku Židlochovice), kde jim věnovali veškerou péči. Po roce péče už z nich byli zdraví a silní koně. V Uherském Ostrohu spolu absolvovali první rovinný závod. Vyhrál Kámoš, Korok byl druhý. Slibnou karieru Kámoše však přerušila smrt – zemřel na rozklad ledvin.
„Pajdavý“ Korok zůstal sám, a vypadalo to, že státní statek už nemá, co do závodů nasadit. Koroka se však ujal Václav Chaloupka.
Václav Chaloupka* 6.7.1948, rodák z Těšan u koní vyrůstal. Od sedmi let se mezi nimi pohyboval. V deseti letech začal jezdit s dalšími dětmi na koních, jezdil parkury a obsedal (trénoval a učil) hříbata. První neregistrovaný dostih vyhrál ve dvanácti letech ve Slavkově. O rok později (1961) pořádaly Židlochovice steeplechase (překážkový dostih na trávě a oranici), kterou mladičký žokej vyhrál. A závodil dál…
Chaloupka s Korokem začal trénovat, a přitom zjistil, že kůň i přes své postižení je velice schopný, a je v něm potenciál vítěze. V roce 1969 si už Korok s žokejem Chaloupkou vedli tak dobře, že se židlochovický statek rozhodl přihlásit koně s žokejem do největšího závodu v Československu – Velké pardubické steeplechase. Na sedmiletého postiženého koně a jedenadvacetiletého neznámého žokeje by si na začátku závodu nikdo nevsadil. Mezi 19 koňmi byl Korok outsider. Jak velké bylo překvapení a nadšení židlochovického statku, když Korok závod vyhrál. V Židlochovicích prý vítězství slavili typicky po moravsku.
Podruhé startovala sehraná dvojice v Pardubicích v roce 1971 se stejným výsledkem. A do třetice si Korok s Václavem Chaloupkou odnesli vítězné vavříny v roce 1972. Byl to první československý kůň, který vyhrál Velkou pardubickou třikrát (překonal ho až v 80.letech kůň Železník, který vyhrál hned čtyřikrát).
Celkem Korok startoval na 37 dostizích, z nichž 25 vyhrál. Státnímu statku Židlochovice, za který vždy startoval, přinesl tři čtvrtě milionu korun (pro srovnání byt 3+1 v této době stál cca 30 000 korun).
Po roce 1972 přestal Korok závodit a stal se plemenným hřebcem. Jeho život skončil utracením. V létě v roce 1984 si Korok ve výběhu zlomil nohu v kyčli. Nezbylo nic jiného, než Koroka utratit. Podle tehdejších předpisů měl být Korok odvezen do kafilerie, ale zaměstnanci statku ho pohřbili poblíž statku. Za to dostali pokutu ve výši 5000 korun, kterou jim však ředitel statku nahradil formou odměny.
Iva Tycová
